RomiKova družina

Obecné informace

Rasa: Hobit
Povolání: Theurg
Stav: Žije
Kampaň: Poinar
Hráč: Goran
Systém: Dračí doupě Plus

Theophrastus Agrippa

Dobrý den, zdravím vespolek!
Nejprve se představím. Mé jméno je Theophrastus Agrippa ze Spálených Mlýnů, ale přátelé mi říkají Theo. Klidně mi tak říkejte – jsme přece přátelé, ne?

Studuju theurgii u svého dědy, mistra Aureola Bombasta Přístavského ze Spálených mlýnů. To je vám panečku mistr! Ve formulích se vyzná jako nikdo a vyrábí moc zajímavé věci. V Přístavu máme klid, ne jako jinde, kde lidi theurgy upalují. To je tím, že Přístav je svobodné město! A my svobodu nedáme! Je jasné, že když se bráníme proti de la Markovi, tak musím být u toho, přece si takovou pamětihodnou událost nenechám ujít! Vojáci mě na hradby nepustili, ale poslali mě k vám. A to je mnohem lepší. Rád vás poznávám, Vyhnanci!

Vyznám se v theurgii, určitě se najde příležitost, abych vám předvedl nějaký ze svých kousků. A kdyby něco nevyšlo, tak mám kuši- pamětinu. Tu koupil po Velkém požáru děda Jmelík.Slyšeli jste o Velkém požáru? Ne? Vy nevíte, proč jsou Spálené Mlýny Spálené? Tak to vám o tom musím něco povědět.

No, ten požár způsobil děda Aureolus. Zkoušel jednu novou ohnivou formuli, se kterou chtěl udělat ohňostroj na oslavu novoroku, jenže ta formule byla moc silná a špatně namířená a tak spálila půlku vesnice. A od té doby to nejsou Staré Mlýny, ale Spálené Mlýny. Děda Aureolus samozřejmě musel odejít do Přístavu.

V rodě Želízků je v každé generaci aspoň jeden theurg, a takhle to je už od dob Přemysla Cestíka, takže už sedm generací. Starý Přemek tehdy studoval u mistra Všudybuda, a s ním procestoval mnohé kraje. Po něm byl theurgem jeho syn Mudroslav, a pak Mudroslavova dcera, babička Bolehlava. Ta si vzala zámečníka Troníka Želízka a měla s ním syny Vojtu a Adalberta a dceru Růženu. Adalbert zdědil theurgské řemeslo a žil jako poustevník, takže neměl syna, ale vyučil svého synovce. To je mistr Aureolus. Ono to opravdu vychází tak, že když nějaký theurg v našem rodě nemá potomky, tak se jeho žákem stane nějaký jeho synovec, protože stejně to bylo i u mě. Strejdu Filipa zabili loupežníci na jedné z jeho výprav, a tak děda Aureolus vzal do učení mě.

Theurgie mě zajímala už od dětství – chtěl jsem být theurg, hrával jsem si na theurga a ze všech příbuzných jsem měl nejradši strejdu Filipa a hned po něm dědu Aureola, zkrátka theurgy. Jenže když děda přijel na návštěvu a nabídl mi studium theurgie, rodiče byli proti. Táta tvrdil, že musím zdědit grunt a starat se o něj, a mamka zase, že to je nebezpečné a že mě může potkat nějaké neštěstí, jako strejdu Filipa. Jenže děda přesvědčil tátu, že o mlýn se postará líp Broník (to je můj brácha) než já, a mamce slíbil, že na mě dohlídne. Jenže to jí nestačilo, takže musel taky slíbit, že mě musí kontrolovat i strejda Falko, mamčin bratr, který dělá hajného, a občas jezdí do Přístavu na trh. To bylo v pohodě, protože se strejdou Falkem si moc rozumíme (znát bylinky a léčit s nimi mě naučili právě strejda Falko s dědou Jmelíkem).

Na studiích u mistra Aureola nejsem sám, je tam i Bunty Votýpka z Nových Mlýnů. Občas je trochu strašpytel a každému nebezpečí se vyhne na sto honů, ale je to moc chytrý tichý pohodář. Prostě nejlepší kámoš.

Doufám, že i vy budete aspoň z půlky tak dobří kámoši, jako je Bunty!

Zpět