RomiKova družina

Obecné informace

Rasa: Elf
Povolání: Zloděj
Stav: Žije
Kampaň: Poinar
Hráč: Kafe mladší
Systém: Dračí doupě Plus

LEx

Zdravím já jsem Lex Uva Espin Iglesia s dlouhýma ušiskama. Samozřejmě že jsem elf, který pochází z malého zapadlého království uprostřed ničeho a to království se jmenuje Aburrido. Jsem mladý je mi 21 let, ale co mě přivedlo na cestu do světa se mi přihodilo již před 10 lety v našem malém království.

Začnu vyprávět svůj příběh lidičky. Byl jsem malý chlapec s černými vlasy který se narodil do malé a chudé rodiny. Kromě takových věcí jako je chození a občerstvování se příborem mě museli rodiče naučit i pracovat. Ne zas tak pracovat, ale rozvíjet mé schopnosti abych mohl do budoucna pracovat či růčo něco vyrábět. Po 5 letech máma zase porodila další dítě, mého bratra Vincenta. Ovšem po tomto porodu přežil jen jeden a to můj bratr. Otce to dost vzalo, ale nevzdával se a ustál to.

Vincent vyrůstal obstojně, ale přece jen trochu hůř než-li já. Ve Vincentových pěti letech jsem se začal kamarádit s klukama stejné společenské vrstvi jako my, také byli chudí a tak mě naučili přivydělat si. Znáte to sem tam projít kapsu někomu kdo je mimo nebo se schovat v hostinci kde tě znaj až tam po 11:00 vypukne nějaká bitka rychle projet kasu hostinskýho či při troše štěstí votočit i něco lepšího schovat se i s tím a po nějaké době potichu to prodat. Otec byl šťasten když ráno našel v měšci třeba o pár grošů nebo dokonce i o tolar navíc.

Ovšem po roce se stala menší nehoda kámoš jaksi obíral opilého týpka a ten si toho všiml. Tak dostal solidní nakládačku a vše pomalu prasklo ani jsme nevěděli co se bude dít a najednou co nepostřehnem, vedou nás k paláci a dál před krále. Vůbec jsme nechápali, ale zato jsme měli strach, že by byl na rozdávání a co se nestalo stráže přivedli před krále 4 usmrkaný kluky. Všichni čtyři jsme skoro ani nedýchali a jen čekali. Po pár vteřinách nesnesitelného ticha král otevírá ústa: Chlapci!……. Chlapci…. Co jste to provedli. Vy víte co je trest za několikanásobné krádeže??? Nastalo zase to tupé (a trapné) ticho a tak se pustil do řeči opět král: Dobrá hoši jelikož jste kradli v našem malém království tak je to jiné než-li někde v císařství. Abyste pochopili tak vám to vysvětlím od začátku a nemusíte se ničeho bát. Vy jste si něco vzali neboli ukradli abyste si vydělali pro rodiče jelikož jste chudí. To se dá přehlídnout chlapci pokud budete souhlasit s mým návrhem a ten zní: Všichni čtyři vstoupíte do mých služeb a projdete tréninkem podobný práci kterou jste dělali za poslední rok. Všichni se naučíte jinému druhu řemesla které za pár let budete plně využívat v barvách našeho království Aburrido. Po dobu služby budete mít týdny rozděleny na 3 dny tréninku (též vzdělávání) a 3 dny splácení a vynahrazování všeho o co dříve kvůli vám přišli a samozřejmě 1 den volna. No a jelikož jste chudí a jste v mých službách tak nebudete moci pomáhat doma jako dříve, ale to nevadí k vám domu budou posláni sluhové ode mě a zařídí to nejdůležitější co jim vaši rodiče přikáží jako náhradu za vaši nepřítomnost. Souhlasíte Lexi, Hazi, Andy a Matthewe??? Budete nejen vynahrazovat to co jste neprávem vzali, ale taky se naučíte dobrým skutkům a hlavně budete se hodit co se týče našich královských problémů, ale o těch se dozvíte až později. No tak co chlapci??? Ovšem no jo promiňte já vám ani neřekl jaký je trest, co by vás čekalo kdybyste se rozhodli jinak než jsem vám nabídl. To by bylo asi takhle kluci šli by jste před soud a rozhodlo by se. Ono je spousta možností záleží na tom jak se tribunál rozhodne, ale s tím vás zatěžovat nebudu. Každá cesta vede jinam, ale řeknu vám to takhle žádná nevede k procházkám po zahradách či k polehávání v seně.

Král ztichl a mi jsme se na sebe nechápavě podívali jelikož jsme to vše tak lehce nepobrali. Jediné co jsme pochopili je ,že budeme nejspíše souhlasit. Všichni jsme pomalu odkývali s nějakými těmi slovíčky dobře, ano, souhlas, …..

Král se usmál a kývl na stráže. Ty nás vzali někam do horních pater paláce. Po chvíli procházení labyrintních chodeb jsme došli až do nějaké místnosti. Bylo tam spousta věcí a nářadí a nějací čtyři chlapy vypadalo to jako když už na nás čekají. Stráže nás pustili a zavřeli za námi dveře, nastalo menší ticho. To ovšem netrvalo dlouho. Muži se rozestavili proti nám a spustili: Dobrej den hoší mi čtyři se ujmeme vašeho několikaletého tréninku abyste mohli plnit úkoly pro našeho krále. Poté se každý z nich představil můj učitel byl Leonard. Makali jsme celých devět let a za tu dobu jsme se učili jak nepozorovaně zmizet nebo jak opatrně našlapovat, abychom nebyli slyšet či jsme si zdokonalovali naše smysly a to všechny. Byla to makačka, ale všichni jsme uspěli a byli více než připraveni a hlavně natěšeni. Blížil se náš den prvního úkolu skoro jsme ani nespali (já to vzal doslova). Celou noc jsem nezamhouřil oka. Procházel jsem se po paláci a představoval jsem si jaké to asi bude. Najednou jsem zaslechl nějaký šramot z horních komnat. Možná bylo na čase si něco vyzkoušet. Přikrčil jsem se a vyrazil opatrně potichoučku v temných koutech až k místu divných zvuků. Vklouzl jsem se až k místům, kde jsem to slyšel a co jsem neviděl, stál jsem před dveřmi královské lóže a stráže leželi v koutě jako po opici. Řekl jsem si, že jít tam dveřmi asi nebude chytré a tak jsem je zabednil vším, co bylo po ruce a vylezl jsem z okna na římsu. Po té jsem přelezl až k oknům pokoje. Nahlídl jsem dovnitř, ale v pokoji nebylo nic vidět (tak dobrý zrak nemám). Ovšem někdo tam ještě je, kromě krále samozřejmě. Chvíli jsem nevěděl, co dělat. Rozhodl jsem se čekat.

Přestávalo mě to bavit, tak jsem zkoušel víc zaostřit. Koukám, koukám a co nevidím? Postava, co tam šmejdí vytahuje něco….. hmmmm, co to je? To je…….. to je DÝKA. Okamžitě jsem se zahalil do pláště a odrazil jsem se proti oknu. Prásk !!!!!! Prolítl jsem oknem dovnitř. Postava se na mě otočila a okamžitě vyrazila. Byl jsem připraven na obranu, ale ne na to co udělal. Vyběhl na mě, ale nezaútočil, jen mě odstrčil a vyskočil z rozbitého okna a já za ním. Vyskočil jsem z okna a rozhlídl se. Jenomže, nevyskočil na římsu, ale až dolu. Rychle jsem uvázal lano a slezl za ním. Byl mrtvý. Podíval jsem se mu do věcí a našel jsem listinu a začal číst:

Ricku Gar Tenety,
Ricku ty neschopný červe tvoje nulové výsledky nezačínají štvát jenom mě, ale i výše postavené hlavy cechu. Pokud selžeš nebudeme mít jinou možnost, než tě zkrátit o hlavu. Nezapomeň po akci zamést stopy a vrátit se zpět na domluvené místo.
Ne s velkým pozdravem Andy

Úplně se mi zastavilo srdce. Nemohl jsem uvěřit tomu že nás Andy podvedl. Vyrazil jsem smutným krokem zpět k paláci a převyprávěl jsem to králi. On byl taky zklamán stejně jako já. Poděkoval mi a já si řekl, že je asi nejvyšší čas vyrazit ven. Pryč trochu si vyčistit hlavu a potěšit lidi svým dobrým srdcem.

Dávej si pozor světe Lex Uva Espin Iglesia vyráží

Zpět