RomiKova družina

Anketa k doplňku

Mnoho dalších anket

Diskuze k doplňku

Rozšíření pravidel pro dovednost „Cizí jazyk“

Vzhledem k tomu, že různé jazyky a vůbec komunikace ve vícejazyčné kultuře jsou jedním z aspektů původního pojetí Achtwardu, rád bych tento rozměr zachoval i pro celkové hraní. Samozřejmě ovšem předpokládám, že níže uvedený návrh přístupu k pojetí dovednosti „Cizí jazyk“ a jejího rozšířeného používání najde uplatnění alespoň z části i u jiných PJ a v jiných světech. Proto jsem si dovolil doplnit pravidla pro dovednost „Cizí jazyk“ z PPH následujícím způsobem:

Obecný úzus

Pro zjednodušení níže uvedených tabulek jsem si dovolil používat zjednodušení z „dovednost Cizí jazyk na úrovni I“ pouze na používání římské číslice „I“, To samé platí pro úrovně II a III. Jistá znalost základní problematiky lingvistiky je pro porozumění níže uvedeného textu vítána, avšak vynasnažím se text psát tak, aby i běžný PJ byl schopen toto rozšíření pochopit a použít.

Dále jsem si dovolil rozdělit znalost cizích jazyků „vertikálně“ do tří oblastí a „horizontálně“ do dvou skupin.

„Vertikální“ dělení znalosti cizího jazyka znamená, že se znalost se týká komunikace v daném cizím jazyce (dále jen „komunikace“), pochopní a porozumění logiky stavby a celkově systematiky daného cizího jazyka (dále jen „logika“) a nakonec navázání vnitřního, tedy citového, duševního či jiného vztahu k danému jazyku (dále jen „vnitřní vztah“).

„Horizontální“ dělené znalosti cizího jazyka se týká způsoby poznání daného jazyka – tedy buď poznáním při přímém, například denním pouličním styku s daným cizím jazykem (dále jen „přímý styk“) či poznáním pomocí studia bez možnosti praktického styku s rodilými mluvčími či bez možnosti celkového orálního užití (dále jen „knižní studium“).

Vzhledem k celkové obšírnosti problematiky se budu zabývat cizím jazykem v obecné rovině a pak teprve přejdu ke specifickým případům, jež se z obecné roviny vymykají. Jako obecnou rovinu jsem si pod definicí cizího jazyka zvolil takový jazyk, jenž není nijak příbuzný rodnému jazyku postavy, jež se snaží daný cizí jazyk zvládnout. Příbuznost cizího jazyka je vyloučena tedy jednak z hlediska jazykové skupiny, jednak z hlediska používané sady vyjadřovacích znaků (dále jen „abeceda“) a jednak z hlediska celkové mentality a vnímaní světa, typické pro rodilé mluvčí daného cizího jazyka (tedy vezme-li si příklad z našeho evropského prostoru, pak ideální je například vztah „čeština – řečtina“: oba jazyky jsou z jiné jazykové skupiny, oba používají jinou abecedu a oba reprezentují jiný mentální prostor, kdy čeština reprezentuje „středoevropsko-slovanskou“ mentalitu a řečtina pak „středomořsko-balkánskou“).

Jak je vidět vyloučení příbuznosti u obecné roviny odpovídá „vertikálnímu“ dělení znalostí jazyka, kde komunikace souvisí s možnostmi jazykových skupin (respektive příbuzností a podobností některých jazyků v rámci nějaké skupiny), logika jazyka souvisí s používání abecedy a vnitřní vztah souvisí s mentalitou a vnímáním okolního světa.

Všeobecná poznámka – veškeré zmínky o čtení a psaní jsou podmíněny faktem, že postava ovládá dovednost „Čtení a psaní“ na odpovídající úrovni. V případě přísnějších PJ je rovněž možné stanovit, že pro každou abecedu musí postava ovládat zvláštní dovednost „Čtení a psaní“. Rovněž je logické, že v případě knižního studia je dovednost „Čtení a psaní“ rovněž nezbytnou podmínkou.

Z hlediska studia a učení se cizího jazyka je však nutné kategorizovat ony dvě „horizontální“ skupiny zvláště, a to následovně:

Učení se jazyku přímým stykem

Postup učení se jazyka a výsledná znalost přímým stykem je shrnuta do následující tabulky:

Stupeň znalostiKomunikaceLogikaVnitřní vztah
I.Postava jazyk „láme“ a má problémy s větnou stavbou.Postava porozuměla základní logice jazyka, má však problém správně přečíst napsaný text.Postava je schopna jazyk „slyšet“, to znamená oddělit jej a identifikovat v chaosu hovorového šumu (například na tržišti, v hospodě, na ulici a podobně)
II.Postava mluví plynně, problémy s větnou stavbou vymizely, zůstává silný přízvuk.Postava je schopna bez problému přečíst napsaný text, avšak reprodukce textu či napsání vlastní myšlenky ji činí potíže.Postava je schopna vycítit základní nuance intonací a narážek jazyka.
III.Přízvuk je minimalizován (prakticky vymizel), pro rodilého mluvčího stále patrný, nerodilý mluvčí přízvuk zřejmě neodhalí.Postava je schopna bez problému reprodukovat text či napsat myšlenku v daném cizím jazyce.Postava je schopna bez problému vycítit veškeré nuance intonací a narážek jazyka (a tím sledovat mentální úroveň směrování rozhovoru) a postava je rovněž schopna používat běžně jakýkoliv opisný tvar za chybějící specifické či speciální slovo.

Tímto způsobem se postavy většinou učí jazyky, jež jsou nějakým způsobem spjaty s běžným kulturním prostředím, ve kterém se nacházejí – tedy například se jedná o jazyky sousedních států, běžný obchodní či diplomatický dorozumívací jazyk, úřední řeč nadnárodnostního impéria, jazyk porobitelů či otrokářů a podobně.

Učení se jazyku knižním studiem

Postup učení se jazyka a výsledná znalost knižním studiem je shrnuta do následující tabulky:

Stupeň znalostiKomunikaceLogikaVnitřní vztah
I.Postava jazyk „láme“ a má problémy s větnou stavbou.Postava porozuměla základní logice jazyka a je schopna bez problému přečíst napsaný text.Postava není schopna jazyk „slyšet“, to znamená oddělit jej a identifikovat v chaosu hovorového šumu.
II.Postava mluví plynně, problémy s větnou stavbou vymizely, zůstává silný přízvuk.Postavě činí potíže reprodukce textu či napsání vlastní myšlenky.Postava je schopna jazyk „slyšet“, to znamená oddělit jej a identifikovat v chaosu hovorového šumu a je schopna vycítit základní nuance intonací a narážek jazyka.
III.Přízvuk je minimalizován (ale zůstává stále velmi silný), pro rodilého mluvčího jasně patrný, nerodilý mluvčí přízvuk zřejmě rovněž odhalí.Postava je schopna bez problému reprodukovat text či napsat myšlenku v daném cizím jazyce.Postava je schopna bez problému vycítit veškeré nuance intonací a narážek jazyka (a tím sledovat mentální úroveň směrování rozhovoru) a postava je rovněž schopna používat běžně jakýkoliv opisný tvar za chybějící specifické či speciální slovo.

Tímto způsobem se postavy většinou učí jazyky, jež jsou nějakým způsobem spjaty s historií kulturního prostředí, ve kterém se nacházejí – tedy například se jedná o jazyky vymizelých států (mrtvé jazyky), písemný diplomatický dorozumívací jazyk, jazyk určitého povolání (magické jazyky, mystické jazyky, liturgické jazyky), jazyk „učitelů národů“ či jinak význačných ras, etnik či národů a podobně.

Specifické případy a posuny ve výše uvedených schématech

Vzhledem k tomu, že výše uvedená definici výchozí roviny je postavena na nepříbuznosti jazyků, nastávají tři modelové případy, při nichž dochází ke změně (posunu) ve výše uvedených tabulkách a rovněž může dojít ke vzniku kvalitativně vyššího vztahu k danému cizímu jazyku. Tyto tři modelové případy opět kopírují „vertikální“ rozdělení, tedy se jedná o modelová specifika pro komunikaci, logiku a vnitřního vztahu danému cizímu jazyku a obecně platí, že určité stav znalosti nastane o jednu úroveň dříve, a samozřejmě platí, že mohou nastat u některých příbuzných jazyků dvě nebo i všechny tři najednou:

A) Stejná jazyková skupina – posun v komunikaci

Specifický posun pro oblast komunikace nastává, pokud se jedná o cizí jazyk ze stejné jazykové skupiny (modelovým příkladem by například mohl být vztah „čeština – angličtina“ pro nejširší pojetí, tedy příbuznost přes fakt, že se jedná o indoevropské jazyky, „čeština – ruština“ pro střední pojetí, tedy příbuznost přes fakt, že se jedná o slovanské jazyky nebo „čeština – polština“ pro užší pojetí, tedy příbuznost přes fakt, že se jedná o západoslovanské jazyky). Rovněž tento posun lze tabulkově vyjádřit následně:

Stupeň znalostiKomunikace – přímý stykKomunikace – knižní studium
I.Postava mluví plynně, problémy s větnou stavbou nenastaly, zůstává silný přízvuk.Postava mluví plynně, problémy s větnou stavbou vymizely, zůstává silný přízvuk.
II.Přízvuk je minimalizován (prakticky vymizel), pro rodilého mluvčího stále patrný, nerodilý mluvčí přízvuk zřejmě neodhalí.Přízvuk je minimalizován (ale zůstává stále velmi silný), pro rodilého mluvčího jasně patrný, nerodilý mluvčí přízvuk zřejmě rovněž odhalí.
III.Přízvuk je zcela eliminován, i rodilý mluvčí většinou neodhalí, že nemluví s rodilým mluvčím.Přízvuk je minimalizován (prakticky vymizel), pro rodilého mluvčího stále patrný, nerodilý mluvčí přízvuk zřejmě neodhalí.

B) Používání stejné abecedy – posun v logice

Specifický posun pro oblast komunikace nastává, pokud daný cizí jazyk používá stejnou abecedu. Tabulkově je to vyjádřeno následovně:

Logika – přímý styk
Stupeň znalostiLogika – knižní studium
I.Postava porozuměla základní logice jazyka, a je schopna správně přečíst napsaný text.Postava porozuměla základní logice jazyka, je schopna bez problému přečíst napsaný text.
II.Postava je schopna bez problému reprodukovat textu či napsána vlastní myšlenky.Postava je schopna bez problému reprodukovat text či napsat myšlenku v daném cizím jazyce.
III.Postava je schopna odhalit i kryptická sdělení (tzv. „hry se slovy“) v napsaném textu.Postava je schopna odhalit i kryptická sdělení (tzv. „hry se slovy“) v napsaném textu.

C) Stejný mentální prostor – posun ve vnitřním vztahu

Specifický posun pro oblast vnitřního vztahu nastává, pokud se daný cizí jazyk nachází ve stejném mentálním prostoru, tedy národ-mluvčí tohoto jazyka sdílí shodný mentální postoj k okolnímu světu. Tabulkově je to pak vyjádřeno následovně:

Stupeň znalostiVnitřní vztah – přímý stykVnitřní vztah – knižní studium
I.Postava je schopna jazyk „slyšet“, to znamená oddělit jej a identifikovat v chaosu hovorového šumu a je schopna vycítit základní nuance intonací a narážek jazyka.Postava není schopna jazyk „slyšet“, to znamená oddělit jej a identifikovat v chaosu hovorového šumu.
II.Postava je schopna bez problému vycítit veškeré nuance intonací a narážek jazyka (a tím sledovat mentální úroveň směrování rozhovoru) a postava je rovněž schopna používat běžně jakýkoliv opisný tvar za chybějící specifické či speciální slovo.Postava je schopna jazyk „slyšet“, to znamená oddělit jej a identifikovat v chaosu hovorového šumu a je schopna bez problému vycítit veškeré nuance intonací a narážek jazyka (a tím sledovat mentální úroveň směrování rozhovoru) a postava je rovněž schopna používat běžně jakýkoliv opisný tvar za chybějící specifické či speciální slovo.
III.Postava je schopna v daném cizím jazyce přemýšlet. Postava je schopna v daném cizím jazyce přemýšlet.

Navrhovaný rozsah znalostí ve všeobecné rovině

Jako doplnění k výše uvedenému přístupu pro znalosti cizího jazyka bych ještě nakonec rád uvedl základní fakta pro jednotlivé úrovně této dovednosti, platící pro průměrnou postavu:

Stupeň znalostiRozsah znalostí
I.Postava zná do 2000 slov a/nebo slovních spojení z daného cizího jazyka Zná a umí používat 3 základní časy (minulý, přítomný a budoucí) Zná a umí používat 3-4 nejběžnější pády Je schopna konstruovat prosté věty Pokud by psala ucelený text podobal by se slohu běžného žáka prvního stupně ZŠ
II.Postava zná do 10000 slov a/nebo slovních spojení z daného cizího jazyka Zná a umí používat všechny běžné hovorové časy Zná a umí používat všechny pády Je schopna konstruovat jednoduchá souvětí a složitější věty Pokud by psala ucelený text podobal by se slohu běžného žáka druhého stupně ZŠ nebo studenta SŠ
III.Postava zná více než 10000 slov a/nebo slovních spojení z daného cizího jazyka Zná a umí používat všechny časy Je schopna konstruovat všechny větné stavby Pokud by psala ucelený text podobal by se slohu běžného studenta gymnázia nebo VŠ

Shrnutí

Výše uvedený text neposkytuje PJ jednodušší recept pro dovednost „Cizí jazyk“z PPH, avšak dává má do rukou možnost či návod jak si jazykovou situace ve svém světě systematizovat a v případě nutnosti či nouze poskytovat nečekaná řešení lingvistických dobrodružství.

Text si neosobuje právo být zcela v pořádku z hlediska oficiálních lingvistických bádání a zkoumání, neboť zcela jistě pomíjí velké množství aspektů lingvistiky a rovněž nezahrnuje všechny specifické případy, jež ve vztazích mezi jazyky či studenty těchto jazyků mohou nastat.