RomiKova družina

Ohodnoťe článek

Poznámka k článku

Jak jsem prožilGameCon 2006

12. listopad 2008; 14:00 by RomiK

Každý rok se v Olomouci koná již tradiční herní setkání nazvané GameCon. Snad jen jeden ročník nebyl v Olomouci, ale toho jsem se neúčastnil. Nicméně, na minulém a letošním Conu jsem již nemohl chybět.

Přes veškeré obtíže, jako například nepříjemné zdržení a příjezd do Olomouce až v pátek večer, jsem za naši družinu dorazil já a Morrack. Toť celá reprezentace, ostatní členové našich pravidelných seancí se nemohli dostavit.

Z Plzně jsme se vypravili o dvě hodiny dřív, než jsme předpokládali, a to se vyplatilo, do Olomouce jsme dorazili mezi šestou a sedmou hodinou večerní. Nutná registrace a rozhlédnutí se po již známých prostorách DDM mi napověděly, že teď už si budu dva dny jen a jen užívat.

Nejprve jsme se vyrazili ubytovat. V útulných kolejních pokojích to jde věru samo. Tak jako minulý rok jsem již byl domluven s D-Tonem a nově JackeLeem, že nám otestují ubikaci a nechají volné dolejší palandy. Oba zmínění však hráli LARP a tak jsme se setkali až o několik hodin později.

Zabydlení, rychlá večeře a vydali jsme se hledat kumpány na hraní DrD+. Přes net se mi ozvala spousta zájemců, ale jen s menšinou se mi podařilo setkat. I tak večer vznikla větší herní skupina ve složení já, coby PJ, a dále Morrack, Peca, Raistlin, Vojta, D-Ton a JackeLee. Připravili se postavy a po desáté hodině večerní se začalo hrát. I přes moje slova, tohle máme za hodinku či dvě dohrané, jsme u jednoho dobrodružství proseděli několik hodin a den skončil až v půl třetí ráno.

Následující dopoledne jsme dlouho vyspávali. Jaká škoda, když už od rána začínal velmi zajímavý program, ale naše oči se ne a ne otevřít. Celý GameCon obsahoval spoustu zajímavých přednášek o různých hrách. Většinu z nich jsem navštívit nestihl, i když bych rád. Částečně jsem je nenavštěvoval z jednoho důvodu – já hraji DrD+ a spousta hráčů jiných her preferuje tu svoji natolik, že nejsou ochotni uznat chyby svého systému a výhody jiného. Osobně rád uznám, že například na této hře se mi líbí pozadí, i když pravidla se mi zdají nepropracovaná, či příliš složitá. Vím, že DrD+ má své mouchy, ale nápaditost z něj dělá výbornou hru. Tak to cítím a svého názoru se nevzdám.

Probuzení, oběd a hraní. Jelikož Peca vedl demo hraní DrD+ až do večera, mohli jsme věnovat celý den deskovým hrám. Vyzkoušel jsem si Pána prstenů a výbornou karetní hru Blafuj – ač jednoduchá, velice zábavná.

Abych nezapomněl, na GC se konal křest velkého bestiáře pro DrD+. Samozřejmě jsem neodolal a jeden si koupil. A musím říct, že jsem neprohloupil. Těch nových a leckdy netradičních nestvůr, navíc ještě skvěle zpracovaných a k tomu zajímavá Setkání… Jen četbou mě napadlo několik námětů na dobrodružství. Zkrátka, Bestiář je povedené dílo a jsem s ním nadmíru spokojen.

Proběhl křest, následná diskuze s autory (nejen s autorem bestiáře). Potom jsme se vydali vstříc DrD+ a parádně jsme zapařili. Tentokrát jsem přijal roli hráče a Morrack se jala PJování. Vyzkoušel jsem si kněze, velmi dobře jsem se bavil a myslím, že i ostatní hráči byli mým knězem potěšeni.

Kněz díky své nepřístupnosti a chladu (6 bodů ve smrti) celkově trošku narušil hru, do skupiny by na dlouhodobé hraní nejspíš nezapadl. Stačilo by jen lehce uspořádat bodíky principů, pak by ho snad družina lépe přijala. Během tohoto hraní zazněla i hláška, kterou účastníci vyhodnotili jako nejlepší za celá tři sezení. Seběhlo se to asi takto:

Postavy dorazili do vesnice, kde jim bylo při jedné oslavě nabídnuto mírně alkoholické ovoce vypadající jako hruška. Postavám zachutnalo, a tak druhý den jedna z postav vyrazila za náčelníkem vesnice požádat jej o další kousek. Přišourala se k jeho chýši a pronesla svoji prosbu: „Nazdar dědku, nemáš hrušku?“

Následný výbuch smíchu nás všechny zkroutil v křeči a chvíli trvalo, než jsme zase popadli dech. Podobná situace se opakovala až při posledním, třetím, sezení.

Třetí sezení, které jsem opět vedl já, začalo hned, jak Peca dokončil své demo hraní. Jak se již stalo zvykem, pařilo se dlouho do noci. Hra ubíhala příjemně. Mírně hororová atmosféra nás pohltila, a proto, když Morrack v jednu chvíli šíleně zavřeštěla, asi úplně všichni uskočili od stolu. Já osobně jsem si málem pustil do trenýrek. Nevím, jak ostatní, ale já jsem se příšerně lekl. Zajímalo by mě, jak se na to tvářili obyvatelé vedlejších pokojů (ve 2 hodiny v noci).

V neděli jsme tradičně posmutněli - loučení a odjezdy. Já a Morrack jsme před sebou měli dlouhou cestu až do Plzně, ta nás ale čekala až další den. Jedním z důvodu pozdrženého odjezdu byla návštěva Olomoucké Zoo.

Bagáž jsme zanechali v úschovně zavazadel na nádraží a vyrazili jsme na zvířátka. Nevím proč, ale prý chtějí úschovnu v Olomouci zrušit.

Bez problémů jsme se autobusem číslo 11 dostali do Zoo a v pohodě jsme si Zoo prohlédli. Je opravdu nádherná. Ve výběhu pro kozy jsem řádil, ale kozy také. Jakmile se ke mně přiblížila Lama (několik jich bydlí ve výběhu s kozami), okamžitě jsem ji popadl kolem krku a nechal se s ní vyfotit. Její připitomělý výraz mě naprosto uchvátil. Dále pak mě nejvíc zaujaly žirafy, svobodně poletující netopýři, volný přístup do výběhu makaků a spousta dalších zvířat…

Bohužel, návštěvou Zoo naše působení v Olomouci skončilo. Potom už zbývalo nasednout na zpožděný vlak do Plzně a vyrazit k domovu. Cesta utekla rychle a Plzeň nás přivítala zpět do své náruče vůní zlatavého moku.

GameCon 2006 se vydařil na výbornou, a příští rok pojedu zase, už teď se těším.